Nezobrazuje-li se Vám tato stránka správně, klikněte zde.
SPELOS

Informační bulletin pro obce a města

červen 2012

Miliarda pro obce! A to pouze za tři měsíce

Miliarda pro obce! A to pouze za tři měsíce

Obce a města po celé republice v těchto dnech získávají jednu z největších finančních injekcí za poslední dobu. Do rozpočtů jim totiž směřuje významný podíl loterní daně, kterou stát nově uvalil na provozovatele loterií s příslibem, že 80 % takto vybraných finančních prostředků pošle právě místní samosprávě. Přestože čísla za celý loterní průmysl ministerstvo financí ještě neoznámilo, odvod loterní daně zveřejnili jako první provozovatelé interaktivních videoloterních terminálů. Ti jen za první tři měsíce letošního roku odvedli městům a obcím 1,12 miliardy Kč. Celkem odvedli do veřejných rozpočtů ještě o 300 milionů víc. „Tím, kdo ve skutečnosti nejvíce vydělává na loteriích, jsou obce a stát. Vždyť provo... více

Pravda a mýty o videoterminálech

Pravda a mýty o videoterminálech

V médiích se stále opakuje, že videoloterní terminály nejsou nic jiného, než klasické výherní hrací přístroje a měly by být tedy povolovány podle stejného klíče. Opak je ale pra... více

Ne nezodpovědným zásahům do pravidel

Ne nezodpovědným zásahům do pravidel

Vláda a především ministr financí Miroslav Kalousek nezodpovědně zasahují do pravidel fungování loterií v České republice. Tvrdí to alespoň SPELOS, největší profesní sdružení lo... více

Nedokonalost zákona nahrává klientelismu

Nedokonalost zákona nahrává klientelismu

Od nového roku mohou města a obce plně regulovat provozování loterií na svém území. Novela loterního zákona jim dala absolutní pravomoc určovat, na kterých konkrétních místech p... více

Nový zákon o loteriích neřeší vůbec nic

Nový zákon o loteriích neřeší vůbec nic

Sdružení SPELOS je přesvědčeno, že vládou projednávaný nový zákon o sázkových hrách je nadbytečný. Zásadní inovaci pravidel pro fungování loterního průmyslu v ČR přinesla již Fa... více

O co jde bojovníkům proti hazardu?

O co jde bojovníkům proti hazardu?

Neúnavný "bojovník" proti hazardu Matěj Hollan v článku Časová osa: vývoj hazardu v Česku zase předvedl své mistrovství v překrucování faktů a záměrných lží. Tentokrát se opřel ... více

SPELOS, důvěryhodný partner pro obce

SPELOS, důvěryhodný partner pro obce

Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů a dalších her („SPELOS“) je zájmové sdružení právnických osob. Jeho cílem je spoluvytváření odborného pohledu v oblasti lote... více

Miliarda pro obce! A to pouze za tři měsíce

Miliarda pro obce! A to pouze za tři měsíce

Obce a města po celé republice v těchto dnech získávají jednu z největších finančních injekcí za poslední dobu. Do rozpočtů jim totiž směřuje významný podíl loterní daně, kterou stát nově uvalil na provozovatele loterií s příslibem, že 80 % takto vybraných finančních prostředků pošle právě místní samosprávě. Přestože čísla za celý loterní průmysl ministerstvo financí ještě neoznámilo, odvod loterní daně zveřejnili jako první provozovatelé interaktivních videoloterních terminálů. Ti jen za první tři měsíce letošního roku odvedli městům a obcím 1,12 miliardy Kč. Celkem odvedli do veřejných rozpočtů ještě o 300 milionů víc.

„Tím, kdo ve skutečnosti nejvíce vydělává na loteriích, jsou obce a stát. Vždyť provozovatelé centrálních loterních systémů odvedli do veřejných rozpočtů jen za první tři měsíce roku třikrát tolik, než za celý rok zaplatí na dani z příjmu například výrobce cigaret Philip Morris ČR. Pokud bychom se podívali na odhad odvodů loterní daně za celý rok 2012, tak náš průmysl přispěje do veřejných rozpočtů přibližně dvakrát víc než společnosti jako je Telefónica O2 nebo Česká spořitelna,“ uvedl Petr Vrzáň, výkonný ředitel SPELOS.

TOP 10 plátců daní

Graf znázorňuje porovnání daně z příjmu právnických osob za rok 2010 u jednotlivých společností a odhad odvodu loterijní daně provozovatelů centrálních loterních systémů za rok 2012. Údaje jsou v miliardách Kč.

Největší část z odvedené loterní daně přitom putuje právě do rozpočtů obcí a měst. Jen za první čtvrtletí letošního roku tak obce a města získaly od provozovatelů videoloterních terminálů 1,12 miliardy Kč, za celý rok by to mělo být asi 4,8 miliard Kč. „Je to vynikající informace pro všechny místní samosprávy, které by měly i toto brát v potaz při úvahách o rozsahu regulace loterií na svém území,“ myslí si Petr Vrzáň.

Podle jeho slov by se obce neměly nechat strhnout módní vlnou jednoduchého populismu, který volá po nulové toleranci a úplném zákazu loterií. „Jde o nesmyslný hon na čarodějnice, který organizují novodobí inkvizitoři v podání nejrůznějších občanských sdružení a iniciativ. Jejich heslem však není „zdravý rozum“, ale bezhlavý boj, jehož jediným cílem je likvidace legálních podnikatelů a uvolnění českého loterního trhu pro nelegální zahraniční konkurenci,“ je přesvědčen šéf SPELOS. Občanská sdružení jako např. Brnění se přitom tváří, že jsou největší odborníci na provoz loterií, jejich regulaci i jejich zákonné ukotvení. Přitom stále jen opakují snůšku lží, pomluv a populistických výkřiků. „Starostové a zastupitelé obcí by proto neměli jen slepě naslouchat těmto mediálně atraktivním názorům, ale zvážit i argumenty provozovatelů a hledat skutečně nejlepší cestu k regulaci sázkových her na svém území,“ obrací se na vedení radnic Petr Vrzáň.

Za celý letošní rok by tak měl loterní průmysl odvést při nezměněných podmínkách do veřejných rozpočtů minimálně 10 miliard Kč. To je výrazně více, než odhadovalo ministerstvo financí během projednávání novely loterního zákona. „Ministr Kalousek použil záměrně nižší odhady fiskálního dopadu novely loterního zákona na státní rozpočet, aby lépe prosadil svoji daňovou reformu. Loterie se tak staly obětním beránkem a zcela cíleně na ně dopadla daleko větší daňová zátěž, než byla prezentována. Čísla za první čtvrtletí letošního roku to jen potvrzují,“ řekl Petr Vrzáň.

Navíc není možné opomenout, že loterie nejsou jen významným přispěvatelem do veřejných rozpočtů, ale také nepřehlédnutelným zaměstnavatelem. Jen členové sdružení SPELOS přímo zaměstnávají více než 5 tisíc lidí. Na provozování loterií jsou však v rámci dalších subjektů, jako jsou restaurační zařízení, závislé další desítky tisíc zaměstnanců. Podle průzkumu sdružení SPELOS může jít až o 45 tisíc lidí.

Zpět nahoru

Pravda a mýty o videoterminálech

Pravda a mýty o videoterminálech

V médiích se stále opakuje, že videoloterní terminály nejsou nic jiného, než klasické výherní hrací přístroje a měly by být tedy povolovány podle stejného klíče. Opak je ale pravdou. Přesvědčte se sami.

Dávat na stejnou úroveň výherní hrací přístroje (VHP) a centrální loterní systémy (CLS) s koncovými interaktivními videoloterními terminály (dále též „IVT“ nebo „VLT“), je velmi zavádějící a nesprávné. Podobnost mezi těmito systémy, nikoli však technická obdobnost, je totiž čistě vizuální záležitostí. Není možné srovnávat CLS s IVT spolu s VHP, a to pro jejich odlišnou funkčnost, systém zabezpečení, transparentnost prováděných operací a celkovou technologickou strukturu.

K lepšímu pochopení rozdílů připojujeme vysvětlení:

Výherní hrací přístroj

  • je především autonomním, kompaktním a dále funkčně nedělitelným zařízením; vše činí samostatně a zajišťuje celou proceduru sázkového procesu od jeho počátku až do konce, tj. přímo v něm probíhá vklad finančních prostředků do hry, uzavření sázky, vlastní realizace hry, generování výsledku hry a případné vyplacení výhry,
  • samostatně vyplácí hotovost bez další kontroly,
  • není technicky schopen účinně zabránit hře nezletilých osob; absentují u něj kontrolní mechanismy,
  • lze odpojit (doslova postačí vytáhnout jeho zástrčku z napojení do elektrické sítě) a odcizit jej, a to včetně vložených finančních prostředků. Tím dojde ovšem také ke ztrátě herní historie, což mimo jiné znamená nemožnost kontroly provedených herních operací, zkrácení povinných odvodů a následnou újmu pro veřejné rozpočty. Odcizený VHP je možno kdekoli jinde znova do elektrické sítě zapojit a užívat,
  • má zastaralou kontrolu sázek a výplat (i tržeb samotných), která je nedostatečně funkční; absentuje zde on-line připojení ze strany orgánu státního dozoru,
  • má životnost pouze 5 let; informace týkající se jednotlivých sázek a výher a jiných operací na VHP nejsou zálohovány.

Pro lepší pochopení herního procesu probíhajícího na VHP si dovolujeme připojit srozumitelné schéma, z něhož vyplývá, že se celý herní proces odehrává na jednom jediném místě – a to od vložení finančních prostředků, uskutečnění sázky, vygenerování výsledku hry, až po případné vyplacení výhry.

Rozdíl mezi VLT a VHP 

Centrální loterní systém

  • je především elektronickým systémem tvořeným třemi základními komponenty – centrální řídící jednotkou, místními kontrolními jednotkami a připojenými koncovými IVT. Po funkční stránce tvoří tento systém nedělitelný celek, jenž řídí a hráči nabízí různé druhy loterií nebo jiných podobných her včetně zpětné distribuce potvrzení o sázce a výsledku hry do IVT. CLS a IVT jako jeho zobrazovací jednotka tak de facto neplní stejnou roli jako VHP, nýbrž se jedná pouze o distribuční kanál, jehož prostřednictvím mohou být sázejícímu nabízeny nejrůznější druhy her.
  • každá sázka nebo jiná transakce je před zahájením hry zapsána na dvou nezávislých místech databáze CLS,
  • žádný jeho koncový IVT nefunguje samostatně (na rozdíl od VHP) a herní proces je řízen ze vzdálené centrální řídící jednotky zabezpečené zálohovacím serverem,
  • v centrální řídicí jednotce je rovněž generován výsledek hry; koncový IVT pouze slouží k zobrazení tohoto výsledku,
  • koncový IVT vydává stvrzenky k proplacení hotovosti, avšak teprve až po kontrole uskutečněné sázky a výhry místní kontrolní jednotkou a pověřenou osobou. Jedná se o významné opatření proti praní špinavých peněz,
  • systém umožňuje technickou nebo softwarovou zábranu hry osob mladistvých; do budoucna je zde možnost využití případných čipových karet pro účastníky sázkových her zajišťující jejich identifikaci. Lze využít i k omezení nadměrného hraní u osob inklinujících k některým z druhů závislostí, u osob závislých na sociálních dávkách, apod.,
  • i v případě poškození, odcizení či jiné neoprávněné manipulace s koncovým IVT zůstávají veškerá herní data uložena v centrální řídící jednotce tak, aby byla zabezpečena proti ztrátě či jejich zneužití. Přístup k těmto datům podléhá bezpečnostnímu režimu,
  • finanční toky jsou zde kontrolovány „víceúrovňově“ na základě dálkových přenosů dat. Systém tak umožňuje dokonalou a transparentní kontrolu sázek, výher a tržeb ze strany orgánů státního dozoru tím, že příslušné finanční úřady mají ze strany provozovatele zabezpečeny pasivní přístupy do serveru provozovatele. Tento zabezpečený pasivní přístup lze umožnit i dalším zainteresovaným osobám, např. samosprávným jednotkám, apod.,
  • osvědčení o následné kontrole funkčnosti CLS v kvalitě odpovídající požadavkům ministerstva financí probíhá každé 2 roky; veškerá data jsou však zálohována po dobu několika let.

I ve vztahu k CLS předkládáme přehledné schéma herního procesu na něm probíhajícímu.

Centrální loterní systém

Zpět nahoru

Ne nezodpovědným zásahům do pravidel

Ne nezodpovědným zásahům do pravidel

Vláda a především ministr financí Miroslav Kalousek nezodpovědně zasahují do pravidel fungování loterií v České republice. Tvrdí to alespoň SPELOS, největší profesní sdružení loterních firem v ČR. Přestože vláda již poněkolikáté odložila projednání nového zákona o sázkových hrách, stále prosazuje zkrácení platných povolení na videoloterní terminály na dobu 6 měsíců. Tento retroaktivní zásah do svobody podnikání a předem státem daných pravidel provozovatelé loterií jednoznačně odmítají.

Jako kdyby nestačilo, že jsme za poslední tři roky vystaveni přibližně deseti pokusům o změnu loterního zákona, ale svůj postoj mění snad každou hodinu i Kalouskovo ministerstvo. Neexistuje zde žádná stabilita podnikatelského prostředí. Firmy nemohou racionálně plánovat své investice. Navíc stát svým postupem vědomě maří investice jak českých společností, tak i zahraničních dodavatelů, což je v přímém rozporu s českým ústavním pořádkem i evropským právem,“ řekl Petr Vrzáň, výkonný ředitel sdružení SPELOS.

„Neupíráme státu právo na regulaci jakéhokoliv průmyslového odvětví, ale nehodláme nečinně přihlížet tomu, jak ministr Kalousek a další odpůrci loterií zcela účelově ničí jedno odvětví legálního podnikání. Využijeme tedy všech právních nástrojů, abychom ochránili své oprávněné zájmy včetně vymáhání škod způsobených zmařenými investicemi. Naši právníci teď připravují konkrétní kroky a to jak v rámci českého, tak evropského práva. Po státu se budeme domáhat náhrady škod minimálně za 10 miliard korun,“ dodal rezolutně Petr Vrzáň, který také popřel, že hrozba arbitráží je jen planým strašením, jak se snaží interpretovat některá sdružení.

„To, na co dlouhodobě upozorňujeme je fakt, že legální provozovatelé v této zemi investovali miliardy korun za jasných podmínek garantovaných státem. Stát je teď určitými skupinami tlačen, aby pravidla dramaticky změnil v neprospěch legálních a poctivých podnikatelů v zábavním průmyslu. Říkáme jen tolik, že pokud budou změněna pravidla, budeme chtít adekvátní část investovaných peněz vrátit. To je legitimní a udělal by to každý. Není v tom tedy rozhodně žádná výhrůžka,“ vysvětluje Petr Vrzáň.

Provozovatelé IVT jsou přesvědčeni, že legislativní i mediální tlak směřovaný pouze proti nim je účelovou kampaní, která má za cíl zlikvidovat domácí loterní společnosti a jejich tržby přenechat nelegálním zahraničním provozovatelům on-line hazardu. Ti provozují nejen kursové sázky, ale také internetová kasina na zahraničních serverech a tedy zcela bez možnosti regulace ze strany České republiky a také bez jakékoliv daňové zátěže. Reálné odhady mluví o tom, že stát tak ročně přichází přibližně o 10 miliard korun.

„Stát by se měl místo likvidace poctivých českých provozovatelů, kteří řádně platí daně a samy se snaží o kultivaci loterního průmyslu v ČR, zaměřit na tyto nelegální zahraniční provozovatele. A pokud chtějí veřejné rozpočty získat další daňové příjmy, měly by je hledat právě u těchto firem a ne jen tiše přihlížet miliardovým daňovým únikům,“ uvedl Petr Vrzáň.

Zpět nahoru

Nedokonalost zákona nahrává klientelismu

Nedokonalost zákona nahrává klientelismu

Od nového roku mohou města a obce plně regulovat provozování loterií na svém území. Novela loterního zákona jim dala absolutní pravomoc určovat, na kterých konkrétních místech provoz povolí a na kterých naopak zakážou. Vágnost právní normy a absolutní svoboda, kterou tak zákonodárci převedli na místní samosprávu, má však i svou odvrácenou stranu mince. Některé radnice totiž zřejmě neunesly nikoliv společenskou a rozpočtovou zodpovědnost, ale především vábení klientelismu. Čím dál častěji tak bohužel sledujeme příběhy obcí a měst, ve kterých zdravý rozum a transparentní otevřené jednání mezi radnicí a loterními firmami vystřídaly úsluhy místním „kmotrům“, které mohou zavánět až různými formami korupce.

Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů SPELOS se tak již začátkem března 2012 jednoznačně distancovalo od praktik městského obvodu Ostrava – Jih. Ten totiž v připravovaném návrhu změny regulační vyhlášky statutárního města Ostravy jednoznačně zvýhodnil některé místní provozovatele loterií.

Sdružení SPELOS bylo připraveno se zastupiteli jednat a být jim nápomocno při hledání takového řešení, které bude ve skutečném zájmu obyvatel Ostravy – Jih. Zvýhodňování některých místních provozovatelů členy městské rady před jinými, které z návrhu jednoznačně plynulo, však tímto zájmem rozhodně není. Skutečnost, že na rozdíl od řady jiných obcí a měst nebylo v případě Ostravy – Jih s provozovateli transparentně jednáno, vyvolala oprávněnou obavu, že při jednání mohou být zastupitelé některými subjekty při svém hlasování zneužiti v konkurenčním boji. SPELOS proto důrazně vyzval členy rady městského obvodu Ostrava – Jih k tomu, aby svůj postup řádně vysvětlili. To se však nestalo.

Místo toho zastupitelé městského obvodu Ostrava – Jih ve čtvrtek 8. března 2012 původní návrh schválili a připojili k němu ještě další 4 ulice, v nichž loterie a jiné podobné hry nadále nebude možné provozovat. Již původní návrh byl přitom diskriminační pro společnosti se sídlem mimo území Ostravy. SPELOS na tento fakt městskou radu upozorňoval, nikdo z jejích členů však na oficiální dopis ani nabídky osobního jednání nereagoval. Objektivní kritéria rozhodující pro výběr lokalit, kde loterie nebudou moci být v budoucnu provozovány, nesdělili ani zastupitelé městské části Ostrava – Jih. Jednotliví provozovatelé i zástupci SPELOS měli snahu o transparentní jednání, byli přítomni i zasedání zastupitelů. Nebylo jim ale dovoleno se účastnit diskuze.

Takto upravený a odsouhlasený návrh tedy zastupitelé městského obvodu Ostrava – Jih poslali zastupitelům ostravského magistrátu. Ten, v čele s primátorem Petrem Kajnarem, však okamžitě upozornil na to, že není jisté, zda je vyhláška právně v pořádku. Zastupitelé magistrátu tak návrh vyřadili z programu jednání a požadovali jeho právní posouzení a následné přepracování městským obvodem Ostravy – Jih.

Výsledek? Rada městského obvodu Ostrava – Jih do návrhu přidala ještě další dvě ulice, na kterých již nebude možné loterie provozovat. A opět se jednalo o ulice, jejichž odstranění z mapy povolených provozoven prakticky neublíží některým zvýhodňovaným místním provozovatelům. Naopak poškozuje ostatní provozovatele, kterým tak fakticky znemožňuje podnikání na území části Ostrava – Jih a maří tak mnohamilionové investice. Takto upravený návrh zastupitelé městského obvodu dne 17. května 2012 schválili. Návrh se nyní opět dostane na stůl zástupcům magistrátu, kteří o něm budou jednat dne 27. června 2012. To už však bude v situaci, kdy bude podáno trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele iniciované sdružením SPELOS.

Jednou ze společností, která proti návrhu obecně závazné vyhlášky opakovaně podala návrh na revokaci, je společnost SYNOT TIP. Navržená regulace pro ni může znamenat ztráty ve výši desítek milionů korun. O práci může přijít až 120 lidí a navíc by existenčně ohrozila další desítky majitelů hostinských a restauračních zařízení, ve kterých jsou herní zařízení provozována. Podle zástupců společnosti SYNOT TIP je návrh účelově vytvořen tak, aby poškodil jejich společnost na úkor ostatních provozovatelů a narušil tak pravidla hospodářské soutěže na trhu loterií a jiných podobných her v Ostravě.

Společnost SYNOT TIP je také přesvědčena, že při návrhu nové vyhlášky nedošlo k uplatnění kritéria veřejného pořádku, za jehož účelem je samospráva oprávněna loterie a jiné podobné hry na svém území regulovat. Na místech, kde nemají být podle návrhu vyhlášky od 1. ledna 2015 loterie povoleny, totiž nedocházelo a nedochází k porušování platných právních předpisů a ani zde nebyly evidovány stížnosti na dotčené provozovny. Tím je návrh rady městského obvodu Ostrava – Jih zcela v rozporu mimo jiné s nálezem Ústavního soudu z října roku 2011.

Provozovatelé centrálních loterních systémů věří, že Magistrát města Ostravy již nebude hluchý k argumentům zástupců loterního průmyslu a dříve než přijme návrh, který ohrožuje hospodářskou soutěž, bude s provozovateli jednat. V případě, že zastupitelé města schválí návrh zastupitelů části Ostrava – Jih na doplnění regulační vyhlášky vymezující lokality, kde nadále bude možné provozovat loterie a jiné podobné hry, se budou provozovatelé domáhat ušlých zisků.

Zpět nahoru

Nový zákon o loteriích neřeší vůbec nic

Nový zákon o loteriích neřeší vůbec nic

Sdružení SPELOS je přesvědčeno, že vládou projednávaný nový zákon o sázkových hrách je nadbytečný. Zásadní inovaci pravidel pro fungování loterního průmyslu v ČR přinesla již Farského novela účinná od ledna letošního roku. Pokud jen pár týdnů na to začne vláda projednávat úplně nový zákon, je to jen další důkaz nestability podmínek pro seriózní podnikání.

Kromě toho má návrh nového zákona spoustu nedostatků, na které sdružení SPELOS poukazuje a volá po jejich odstranění:

  1. Podle vyjádření ministra financí Miroslava Kalouska má dojít ke zkrácení vydaných povolení na videoloterní terminály pouze na 6 měsíců. To sdružení SPELOS zásadně odmítá, neboť by šlo o další surový zásah do práv legálních provozovatelů, kteří respektují všechna regulatorní opatření státu. Navíc by se jednalo již o třetí změnu v poslední době. Vládní návrh předložený v roce 2010 umožňoval provozovat VLT až do doby vypršení jejich platných povolení původně vydávaných až na 10 let. Loterní firmy proto v dobré víře investovaly desítky miliard korun do nejvyspělejších herních zařízení a datových center tak, aby byla umožněna maximální transparentnost a kontrola tohoto podnikání.
  1. Vládní návrh zákona cíleně diskriminuje provozování videoloterních terminálů na úkor výherních hracích přístrojů a kasin. Počítá totiž s tím, že výše limitů pro jednotlivá herní zařízení nebudou určována typem, bezpečností a dalšími parametry tohoto zařízení, ale pouze tím, jestli bude umístěno v herním středisku, herně nebo v kasinu. Tento krok by pošlapal vlastní myšlenku vzniku centrálního loterního systému jako zcela bezpečného a transparentního systému pro provozování loterií.
  1. Vládní návrh zákona opět nijak neřeší nelegální působení zahraničních sázkových společností, které bez povšimnutí drancují Českou republiku a bez jakékoliv regulace a daňové povinnosti vyvádějí z naší země minimálně 10 miliard korun ročně.
  1. Zákon také například nesmyslně nově definuje loterie tak, že vypouští jednoznačný požadavek na to, aby byl výsledek ovlivněn pouze a jen náhodou. Tím připouští, že o výsledku mohou rozhodnout i jiné faktory než výhradně náhoda, čímž mimo jiné otevírá prostor pro úmyslné zneužití a ovlivňování výsledku loterií a jiných podobných her účastníky nebo třeba i samotnými provozovateli. Sdružení SPELOS toto jednoznačně odmítá a volá po přesných pravidlech, které nebude možné účelově interpretovat.

Zpět nahoru

O co jde bojovníkům proti hazardu?

O co jde bojovníkům proti hazardu?

Neúnavný "bojovník" proti hazardu Matěj Hollan v článku Časová osa: vývoj hazardu v Česku zase předvedl své mistrovství v překrucování faktů a záměrných lží. Tentokrát se opřel do vlády, která podle jeho názoru minulý týden nezarazila hazard, ačkoli jí to doporučil sám ombudsman. Ponechme stranou samotné doporučení ombudsmana Varvařovského, který si dal dohromady svůj právní názor a ten se rozhodl prezentovat jako nejčistší pravdu. Matěj Hollan tuto představu, jak by měl stát správně postupovat při povolování legálního podnikání, ještě „vyšperkoval“. Vláda podle jeho názoru měla minulý týden trvat na tom, aby ministerstvo financí okamžitě zakázalo "automaty" tam, kde už je před tím zakázaly obce, snížilo sázky na jednu hru u rulety a videoloterních terminálů a snížilo dobu povolení na jeden rok.

A všechna tato "bohulibá" opatření se podle pana Hollana kvůli Miloslavu Kalouskovi minulý týden na vládě přesunula až na červnové projednávání nového loterního zákona. Dovolte malou historickou odbočku. Před deseti lety se na loterním trhu objevily přístroje zvané interaktivní videoloterní terminály. O těch se teď bavíme, nikoli o automatech, jak záměrně směšuje dvě odlišná zařízení pan Hollan. IVT má proti klasickým automatům dvě zásadní odlišnosti.

Je plně a on-line pod kontrolou státu! Stát má možnost sledovat každou korunu a v reálném čase. Neexistuje daňový únik, nelze změnit hrací historii, nelze něco zamlčet. Druhou odlišností je cena. Investice do Centrálních loterních systémů, jejichž koncovým herním zařízením je IVT, se pohybuje v řádech miliard korun. Provozovatelé tohoto legálního herního průmyslu se tedy historicky dohodli se státem, že jim za výše popsaný komfort neustálé kontroly nabídne určitý čas, po který mohou přístroje provozovat, aby se miliardové investice mohly podnikatelům vrátit. Ano, kdysi se skutečně mohla vydávat povolení na provoz videoloterních terminálů až na deset let. Dnes už to ovšem neplatí a Matěj Hollan to dobře ví.

Nový loterní zákon platný od začátku roku dobu "chráněného" provozu videoloterních terminálů stanovil na tři roky. Opět ponechme stranou, že stát v průběhu hry změnil dramaticky pravidla. Došlo tedy k zásadní regulaci takzvaného hazardu a tento byl navíc zatížen daní ve výši 20% z obratu. Z obratu! To je třeba zdůraznit zejména pro diskutující, kteří se podivují nad nízkým zdaněním a srovnávají ho s výší DPH. A to je "pouze" část z celkového zdanění, kterým je tento průmysl zatížen. Skutečnost je taková, že legální podnikatelé, kteří investovali miliardy, zajistili zakázky pro domácí výrobce a dávají práci přibližně čtyřiceti tisícům lidí, jsou dnes pod mimořádným ekonomickým tlakem.

Ona nová pravidla, po kterých volá pan Hollan a jemu podobní, tedy okamžité rušení videoterminálů a další zdanění, by vedly k likvidaci legálních a státem efektivně kontrolovatelných podnikatelů.

Komu to nahrává? Těm, kteří si vesele bez povolení státu podnikají na internetu, státu neodvádí jedinou korunu a miliardové zisky odvádějí do daňových rájů. A pan Hollan a jemu podobní i tohle dobře vědí! Tady vůbec nejde o regulaci či zákaz hazardu, po kterém nastane ráj. Každý se v provozovnách videoloterních terminálů může přesvědčit, jak to tam vypadá s proklamovanou kriminalitou a nepořádkem. A každý, kdo samozřejmě chce vidět skutečnost, může získat informace o tom, jak to vypadá, když se zlikvidují poctiví provozovatelé zábavního průmyslu. V sousedním Polsku zákon prakticky ze dne na den zakázal hazard. Jak to tam vypadá dnes? Po celé zemi najdete desetitisíce takzvaných internetových kiosků třeba i v prodejnách potravin. Lidé nechodí do heren, které provozovatelé museli zavřít, ale běžně si koupí čas internetového připojení v kiosku, kde jsou jakoby náhodou předvoleny stránky s ještě širší nabídkou nekontrolovaného hazardu než v legálních provozovnách poctivých podnikatelů. Polsko už tedy internetoví nelegálové z daňových rájů „mají“. Teď jsme evidentně na řadě my a lidé jako pan Hollan, a konec konců i ministr Kalousek (on že nám jde na ruku?), tomu jen pomáhají.

Nebo se snad vážně někdo domnívá, že když se zlikvidují legální provozovatelé videoloterních terminálů, kteří poctivě platí veškeré daně, přestane herní průmysl existovat? Že lidé přestanou hrát? Že nevzniknou černé herny? Že si tady nevypěstujeme další prostor pro nejrůznější herní mafie?

Zpět nahoru

SPELOS, důvěryhodný partner pro obce

SPELOS, důvěryhodný partner pro obce

Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů a dalších her („SPELOS“) je zájmové sdružení právnických osob. Jeho cílem je spoluvytváření odborného pohledu v oblasti loterií a jiných podobných her, především pak při provozování centrálního loterního systému („CLS“) a dalších her, jakými jsou například lokální loterní systémy, elektromechanické rulety, kasinové hry a další.

SPELOS hájí zájmy svých členů na odborných fórech, při jednáních se státní správou a samosprávou, kooperuje s obdobnými sdruženími a v neposlední řadě podporuje své členy při podnikání. K dosažení tohoto záměru SPELOS organizuje a podporuje setkání provozovatelů s představiteli státní správy a samosprávy a spolupracuje s dalšími sdruženími s obdobným zaměřením a odborníky na oblast provozování CLS a jiných obdobných her. Současně spoluvytváří právní rámec v této oblasti.

Sdružení SPELOS se snaží být prospěšné také obcím a městům. Nabízí jim totiž partnerství v oblasti přípravy regulačních obecně závazných vyhlášek v oblasti legislativní i z hlediska vymezení podmínek pro konkrétní provozovny. Členové SPELOS vždy plní dohodnuté parametry, jimiž samosprávy podmiňují zachování provozu loterií a jiných podobných her ve svém obvodu. Snaží se být dobrým sousedem a odpovědným spoluobčanem a v rámci svých možností přispívat k rozvoji místa, kde působí. Ať už jde o finanční pomoc na potřebné projekty nebo dodržování zásad slušného podnikání v každodenním životě. Podle platných zákonů odvádějí daně a poplatky, které výrazným způsobem přispívají k rozvoji obcí, měst a regionů.

Zpět nahoru