Jsme největším profesním sdružením loterních společností v ČR. Usilujeme o maximální transparentnost loterního průmyslu jako legálního podnikatelského odvětví. Nabízíme seriózní diskusi, postavenou na argumentech, nikoliv populistických fikcích.
TISKOVÁ KONFERENCE: Konec likvidace sponzorů veřejných rozpočtů
17. 05. 2012
Sdružení SPELOS dnes uspořádalo mimořádnou tiskovou konferenci, aby veřejnost seznámilo s palčivými tématy souvisejícími s aktuální diskusí kolem provozování loterií a jiných podobných her v České republice. Sdružení, které reprezentuje přibližně 60 % českého loterního trhu technických her a hájí zájmy především provozovatelů videoloterních terminálů, varuje před soustavnou likvidací legálního odvětví českého průmyslu. Tuto likvidaci považuje za cílenou kampaň, která má miliardové tržby přenechat nelegálním zahraničním loterním firmám. Sdružení SPELOS zároveň dnes zveřejnilo informace o odvodu záloh na tzv. loterní daň u provozovatelů centrálních loterních systémů, které jen za první čtvrtletí letošního roku dosáhly částky 1,4 miliardy korun.
1. Kdo skutečně vydělává na loteriích
Provozovatelé centrálních loterních systémů odvedli jen za 1. čtvrtletí 2012 do veřejných rozpočtů 1,4 miliardy Kč formou nové loterní daně, která byla zavedena novelou loterního zákona od ledna letošního roku. Za celý rok 2012 pak provozovatelé odhadují, že pouze na této dani odvedou státu a obcím přibližně 6 miliard Kč. Celý loterní průmysl by tak do veřejných rozpočtů měl přinést při nezměněných podmínkách za letošní rok minimálně 10 miliard Kč.
ČÍSLA V KOSTCE
| Loterní daň za 1. čtvrtletí 2012 | 1,4 miliardy Kč |
| Příjmy obcí z loterní daně za 1. čtvrtletí 2012 | 1,1 miliardy Kč |
| Odhad loterní daně za r. 2012 u provozovatelů centrálních loterních systémů | cca 6 miliard Kč |
| Odhad loterní daně za r. 2012 v rámci celého loterního průmyslu | cca 10 miliard Kč |
„Tím, kdo ve skutečnosti nejvíce vydělává na loteriích, jsou obce a stát. Vždyť provozovatelé centrálních loterních systémů odvedli do veřejných rozpočtů jen za první tři měsíce roku třikrát tolik, než za celý rok zaplatí na dani z příjmu například výrobce cigaret Philip Morris ČR. Pokud bychom se podívali na odhad odvodů loterní daně za celý rok 2012, tak náš průmysl přispěje do veřejných rozpočtů přibližně dva krát víc než společnosti jako je Telefónica O2 nebo Česká spořitelna,“ uvedl Petr Vrzáň, výkonný ředitel SPELOS.
Graf znázorňuje porovnání daně z příjmu právnických osob za rok 2010 u jednotlivých společností a odhad odvodu loterní daně provozovatelů centrálních loterních systémů za rok 2012. Údaje jsou v miliardách Kč.
Největší část z odvedené loterní daně putuje do rozpočtů obcí a měst. Jen za první čtvrtletí letošního roku tak obce a města získají od provozovatelů videoloterních terminálů 1,12 miliardy Kč, za celý rok by to mělo být asi 4,8 miliard Kč. „Je to vynikající informace pro všechny místní samosprávy, které by měly i toto brát v potaz při úvahách o rozsahu regulace loterií na svém území,“ myslí si Petr Vrzáň.
Ministr Kalousek nás podvedl
Odhad loterní daně za celý rok 2012 ve výši minimálně 10 miliard Kč je výrazně vyšší, než odhady, které prezentovalo ministerstvo financí během projednávání novely loterního zákona. „Ministr Kalousek použil záměrně nižší odhady fiskálního dopadu novely loterního zákony na státní rozpočet, aby lépe prosadil svoji daňovou reformu. Loterie se tak staly obětním beránkem a zcela cíleně na ně dopadla daleko větší daňová zátěž, než byla prezentována. Čísla za první čtvrtletí letošního roku to jen potvrzují,“ řekl Petr Vrzáň.
Sdružení SPELOS přitom upozorňuje, že kromě loterní daně budou jednotlivé loterní společnosti letos poprvé odvádět také standardní daň z příjmů právnických osob. „Loterní společnosti tak podléhají dvojímu zdanění. Stejně jako každá jiná společnost budou i loterní společnosti platit klasickou daň z příjmu. Kromě toho musí z každé koruny obratu odvést 20 haléřů formou speciální loterní daně. Protože je možné očekávat, že loterní firmy budou i v letošním přelomovém roce generovat zisk, tak do státního rozpočtu kromě odhadových 10 miliard korun odvedou další stovky milionů korun právě na dani z příjmů,“ vysvětlil Petr Vrzáň s tím, že výši daně z příjmů není možné v této chvíli ještě přesně odhadnout.
„V každém případě jsou tak provozovatelé loterií jedním z největších přispěvatelů do veřejných rozpočtů. Navíc je třeba připomenout, že loterní společnosti si i nadále nemohou uplatňovat DPH. To znamená, že každý nákup zboží a služeb se pro naše společnosti prodražuje o dalších 20 %,“ doplnil Petr Vrzáň.
Absolutně nesmyslné jsou proto tvrzení některých politiků, že loterie jsou nedostatečně zdaněny a že je třeba i přes dramatické navýšení odvodové povinnosti loterních společností od ledna 2012 pokračovat v navyšování jejich zdanění. „Další daňovou zátěž loterie v České republice už jednoduše neunesou. Pokud by k tomu mělo dojít, firmy by přenesly svá sídla do zahraničí a provozovaly by loterie prostřednictvím internetu stejně, jako to dělá spousta nelegálních zahraničních konkurentů. Stát by nejen nedosáhl žádné regulace, ale navíc by přišel o většinu svých daňových příjmů, které dnes inkasuje,“ varuje před likvidací domácích firem Petr Vrzáň.
Přitom loterie nejsou jen významným přispěvatelem do veřejných rozpočtů, ale také významným zaměstnavatelem. Jen členové sdružení SPELOS přímo zaměstnávají více jak 5 tisíc zaměstnanců. Na provozování loterií jsou však v rámci dalších subjektů, jako jsou restaurační zařízení, závislé další desítky tisíc zaměstnanců. Podle průzkumu sdružení SPELOS může jít až o 45 tisíc lidí.
2. Zažalujeme stát minimálně o 10 miliard Kč
Stát riskuje miliardové žaloby
Sdružení SPELOS je přesvědčeno, že v České republice dochází k trvalým snahám o likvidaci podnikatelů působících v oblasti provozování centrálních loterních systémů. Ostře proto kritizuje ministra financí Miroslava Kalouska, vládu, ale třeba i ombudsmana za způsob, jakým zasahují do pravidel fungování loterií v České republice.
„Za poslední tři roky jsme byli vystaveni přibližně deseti pokusům o změnu loterního zákona. Neexistuje zde žádná stabilita podnikatelského prostředí. Firmy nemohou racionálně plánovat své investice. Navíc se stát svým postupem vědomě snaží zmařit investice jak českých společností, tak i zahraničních dodavatelů, což je v rozporu s českým ústavním pořádkem i evropským právem,“ řekl Petr Vrzáň, výkonný ředitel sdružení SPELOS.
„Neupíráme státu právo na regulaci jakéhokoliv průmyslového odvětví, ale nehodláme nečinně přihlížet tomu, jak ministr Kalousek a další odpůrci loterií zcela účelově ničí jedno odvětví legálního podnikání. Využijeme tedy všech právních nástrojů, abychom ochránili své oprávněné zájmy včetně vymáhání škod způsobených zmařenými investicemi. Naši právníci teď zkoumají případné konkrétní možnosti ochrany našich práv, a to jak v rámci českého, tak evropského práva. Po státu se budeme domáhat náhrady škod minimálně za 10 miliard korun,“ dodal rezolutně Petr Vrzáň.
Sdružení SPELOS také oslovilo přední odborníky na evropské právo, aby posoudili, zdali již novela loterního zákona, která nabyla účinnosti 1. ledna 2012, je v souladu s evropským právem. „V rámci této novely došlo k nepřijatelnému retroaktivnímu zásahu do vydaných povolení na videoloterní terminály, jejichž platnost se zkrátila maximálně na 3 roky.“ uvedl Petr Vrzáň. Podle jeho slov jsou proto další úvahy o případném zkracování této doby povolení zcela irelevantní a byly by ihned žalovatelné ze strany loterních společností u českých i evropských soudů.
Zároveň nejsou pravdivá ani tvrzení některých poslanců za Věci veřejné, kteří prohlašují, že díky ustanovení § 43 loterního zákona musí provozovatelé loterií jednoduše počítat s tím, že se jim podmínky pro provozování mohou změnit ze dne na den. „Takový výklad je zcela účelový a byl by v přímém rozporu s ústavou. Je to další důkaz toho, že poslanci Věcí veřejných loterní problematice vůbec nerozumí a ve snaze se zviditelnit jen vykřikují nesmysly,“ opřel se do ataků poslanců Petr Vrzáň.
Přitom je paradoxní že především poslanec Josef Novotný neměří při kritice loterií stejným metrem. „Záměrně buší pouze do provozovatelů videoloterních terminálů, ale přitom zcela neskrytě obhajuje například kasina. Je zvláštní, že se řada jeho argumentů zcela shoduje s argumenty, které slyšíme právě od provozovatelů kasin. Je jen škoda, že se pan Novotný veřejně nepřiznal, že je mluvčím nebo přímo agilním vlajkonošem kasinové lobby,“ uvedl Petr Vrzáň, který se zároveň ptá, proč asi Josef Novotný neměří stejný metrem při svojí kritice loterií a kdo asi financuje celou tuto kampaň.
Petr Vrzáň proto vyzívá všechny populistické kritiky loterií včetně pana poslance Josefa Novotného, ale třeba také pana Matěje Hollana z občanského sdružení Brnění, aby se zúčastnili veřejné odborné diskuse před televizními kamerami. „Veřejnost by se tak mohla sama přesvědčit, nepravdách a záměrných dezinterpretací, které tito pánové šíří. Absolutně totiž problematice loterií nerozumí, opakovaně odmítli nabídku na osobní setkání a odbornou diskusi a vše dělají jen pro své zviditelnění nebo v zájmu některých jiných podnikatelských skupin,“ hází pomyslnou rukavici Petr Vrzáň.
IVT(VLT) není VHP
Podle sdružení SPELOS je také velmi zvláštní, jak někteří veřejní činitelé a zástupci občanských iniciativ, vstupující do diskuse o pravidlech fungování loterií v ČR, záměrně dezinterpretují především problematiku videoloterních terminálů. Snaží se přesvědčit nejen kompetentní orgány ale především veřejnost, že videoloterní terminály jsou stejným herním zařízením jako zastaralé výherní hrací přístroje.
Přitom podle sdružení SPELOS nejde o nic jiného, než o snahu docílit likvidaci tohoto nového odvětví loterního průmyslu. Odborných, technologických i logických rozdílů, pro které není možné na videoloterní terminál nahlížet stejně jako na výherní hrací přístroj, je totiž velké množství. O nejdůležitějších rozdílech se můžete přesvědčit zde >>>
„Jsme šokováni, že i nový zákon o sázkových hrách kopíruje tento populistický trend a stírá rozdíly mezi videoloterními terminály a výherními hracími přístroji. Přitom loterní společnosti investovaly v dobré víře stovky milionů korun, aby zabezpečily fungování centrálního loterního systému, který je na rozdíl od výherních hracích přístrojů zcela transparentní, eliminuje byť sebemenší možnost zneužití, poskytuje státu přímý vstup ke všem finančním pohybům a dává tak státu možnost si v reálném čase do posledního detailu kontrolovat tento segment loterií. Místo toho, aby stát podporoval toto očištění a zprůhlednění trhu, nahrává předkládaným zákonem provozovatelům zastaralých herních zařízení, což je nepochopitelné a otevírá otázky, zdali se tak neděje na něčí objednávku,“ ptá se nahlas Petr Vrzáň.
3. Nový zákon je zbytečný a má spoustu nedostatků
Sdružení SPELOS je přesvědčeno, že vládou projednávaný nový zákon o sázkových hrách je zcela zbytečný. „Zásadní inovaci pravidel pro fungování loterního průmyslu v ČR přinesla již Farského novela účinná od ledna letošního roku. Pokud jen pár týdnů na to začne vláda projednávat úplně nový zákon, považuji to jen za další důkaz nestability podmínek pro seriózní podnikání,“ uvedl Petr Vrzáň, výkonný ředitel sdružení SPELOS.
Kromě toho má návrh nového zákona spoustu nedostatků, na které sdružení SPELOS poukazuje a volá po jejich odstranění:
- Podle vyjádření ministra financí Miroslava Kalouska má dojít ke zkrácení vydaných povolení na videoloterní terminály pouze na 6 měsíců. To sdružení SPELOS zásadně odmítá, neboť by šlo o další surový zásah do práv legálních provozovatelů, kteří respektují všechna regulatorní opatření státu. Navíc by se jednalo již o třetí změnu v poslední době. Vládní návrh předložený v roce 2010 umožňoval provozovat VLT až do doby vypršení jejich platných povolení původně vydávaných až na 10 let. Loterní firmy proto v dobré víře investovaly desítky miliard korun do nejvyspělejších herních zařízení a datových center tak, aby byla umožněna maximální transparentnost a kontrola tohoto podnikání.
- Vládní návrh zákona cíleně diskriminuje provozování videoloterních terminálů na úkor výherních hracích přístrojů a kasin. Počítá totiž s tím, že výše limitů pro jednotlivá herní zařízení nebudou určována typem, bezpečností a dalšími parametry tohoto zařízení, ale pouze tím, jestli bude umístěno v herním středisku, herně nebo v kasinu. Tento krok by pošlapal vlastní myšlenku vzniku centrálního loterního systému jako zcela bezpečného a transparentního systému pro provozování loterií.
- Vládní návrh zákona opět nijak neřeší nelegální působení zahraničních sázkových společností, které bez povšimnutí drancují Českou republiku a bez jakékoliv regulace a daňové povinnosti vyvádějí z naší země minimálně 10 miliard korun ročně.
- Zákon také například nesmyslně nově definuje loterie tak, že vypouští stoprocentní požadavek na to, aby byl výsledek ovlivněn pouze a jen náhodou. Tím připouští, že o výsledku mohou rozhodnout i jiné faktory než výhradně náhoda, čímž mimo jiné otevírá prostor pro úmyslné zneužití a ovlivňování výsledku loterií a jiných podobných her účastníky nebo třeba i samotnými provozovateli. Sdružení SPELOS toto jednoznačně odmítá a volá po přesných pravidlech, které nebude možné účelově interpretovat.
4. Proč stát toleruje zahraniční nelegální firmy
Je šokující, že český stát dlouhodobě toleruje zcela nelegální působení zahraničních loterních společností na území České republiky. Díky provozování svých internetových stránek tyto společnosti ročně zkasírují od českých sázejících minimálně 10 miliard Kč, aniž by z těchto tržeb měl stát jedinou korunu na daních a odvodech. Stát tak dobrovolně přichází ročně o minimálně 2 miliardy Kč, které by zdaněním těchto příjmů získal do veřejných rozpočtů.
„Stát je v tomto směru neuvěřitelně laxní a pokrytecký. Již tři roky vede hon na čarodějnice a jen díky tomu, že jde o vděčné téma pro voliče a média, se snaží zpřísnit pravidla pro provozování loterií v České republice. Přitom zcela ignoruje činnost nelegálních zahraničních společností. Buď to dělá záměrně anebo jen proto, že si s tímto nelegálním podnikáním prostě nedokáže poradit. Místo toho jen pohodlně likviduje domácí poctivé firmy, které respektují všechny právní normy a do veřejných rozpočtů ročně odvádí miliardové daně,“ zlobí se Petr Vrzáň, výkonný ředitel SPELOS.
Recept na změnu je přitom velmi jednoduchý. „Stát musí nastavit stejné podmínky pro domácí i zahraniční podnikatele. Není totiž možné, aby pro domácí firmy byl jeden druh podnikání zakázán a zahraničním firmám byl tolerován, a aby domácí firmy odváděly miliardové daně ze svých obratů a zahraničním firmy nebyly zatíženy ani korunou. Tato deformace trhu je naprosto nepřijatelná,“ řekl Petr Vrzáň.
5. Jak obce nahrávají klientelismu
Dopady regulace bez pravidel
Sdružení SPELOS plně respektuje právo obcí na regulaci loterií a jiných podobných her na svém území. „Na druhou stranu musíme konstatovat, že se bohužel naplnilo to, na co jsme upozorňovali během schvalování Farského novely loterního zákona. Tedy že pokud pravomoc regulace loterií, která byla v plné míře přenesena na města a obce, nebude mít přesná pravidla, bude docházet k jejich zneužívání. Tato fádnost právní normy pak otevírá velký prostor pro klientelismus a v některých případech bohužel možná i pro korupci,“ uvedl Petr Vrzáň, výkonný ředitel SPELOS.
Sdružení SPELOS proto opakovaně vyzívá města a obce, aby regulační obecně závazné vyhlášky nepřipravovaly za zavřenými dveřmi, ale vyvolaly transparentní jednání s provozovateli zastoupenými právě sdružením SPELOS. „Je to cesta, jak se samospráva nedostane možná do zbytečného podezření, že jsou nově nastavovaná pravidla šitá na míru pouze některým vybraným provozovatelům, případně že zde dochází k záměrnému zvýhodňování jednoho podnikatele před druhým nebo k jiné formě protiprávního jednání,“ dodal Petr Vrzáň.
Pouze několik měsíců účinnosti nového zákona totiž stačilo na to, aby sdružení SPELOS muselo upozorňovat na případy, ve kterých existuje velmi vážné podezření, že postup radnic byl v případě regulace loterií netransparentní a záměrně poškozující zřejmě předem vybraný okruh loterních společností.
Návrh vyhlášky v Ostravě - Jih je protiústavní
Právě dnes hlasuje zastupitelstvo městského obvodu Ostrava – Jih již podruhé o podobě vyhlášky, kterou se vymezují ulice, na kterých bude i od roku 2015 povoleno provozování loterií i jiných podobných her. Původní návrh vyhlášky totiž vrátil městskému obvodu ostravský magistrát, který vyhlášku neschválil právě proto, že se obával, že bylo její znění diskriminační a tedy žalovatelné ze strany loterních společností. Radní městského obvodu však na připomínky nijak nereflektovalo a doporučilo zastupitelstvu schválit nové znění vyhlášky, která povoluje provozování loterií pouze na čtyřech vybraných ulicích, kde mají své herny především místní loterní firmy.
„Jsme přesvědčeni o tom, že i druhý pokus Ostravy – Jih na regulaci loterií je zcela diskriminační a nedůvodný. Máme vážné obavy podpořené řadou indicií, že navržený text vyhlášky kopíruje pouze zájmy některých místních provozovatelů. Městský obvod zcela ignoroval naše argumenty i několikrát opakovanou nabídku na otevřené jednání radnice a všech provozovatelů. Výsledkem je vyhláška, která pro provoz loterií vymezuje pouze ty ulice, ve kterých má nápadně více provozoven pouze určitá skupina loterních společností. Velké transparentní firmy byly záměrně postaveny mimo hru, což odporuje nejen českému právu, ale i zdravému rozumu,“ řekl Petr Vrzáň.
„Chceme se proto ptát, co vedlo vedení tamní radnice k výběru právě těchto ulic? Jaký veřejný zájem hájili komunální politici, když navrhli právě tyto ulice? Anebo snad hájili zájem svůj vlastní nebo úplně někoho jiného?“ pokládá klíčové otázky Petr Vrzáň.
Sdružení SPELOS je také přesvědčeno, že při návrhu nové vyhlášky nedošlo k uplatnění kritéria veřejného pořádku, za jehož účelem je samospráva oprávněna loterie a jiné podobné hry na svém území regulovat. „Na místech, kde nemají být podle návrhu vyhlášky od 1. ledna 2015 loterie povoleny, totiž nedocházelo a nedochází k porušování platných právních předpisů a ani zde nebyly evidovány stížnosti na dotčené provozovny. Tím je návrh rady městského obvodu Ostrava – Jih zcela v rozporu mimo jiné s nálezem Ústavního soudu z října roku 2011,“ vysvětlil Petr Vrzáň.
Provozovatelé loterií proto adresovali radě i zastupitelstvu městského obvodu Ostrava – Jih žádost o revokaci usnesení a zároveň zaslali podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který bude prověřovat, zdali v případě této vyhlášky nedošlo k porušení zákonů zaručující volnou hospodářskou soutěž.
Loterní společnosti také jasně deklarovaly, že v případě, že by tato vyhláška nebyla účinnosti, budou nuceni využít všechny právní prostředky k ochraně svých práv a oprávněných zájmů, včetně uplatnění soudních žalob na náhradu vzniklé škody v řádech desítek milionů korun. Kromě toho budou iniciovat prošetření vyhlášky ministerstvem vnitra a také zváží případný podnět k prošetření celé věci orgány činnými v trestním řízení.
ULICE PRO VYBRANÉ • Na mapě městského obvodu Ostrava – Jih jsou znázorněny ulice, na kterých má být podle návrhu vyhlášky povoleno provozování loterií i od 1.1.2015. Na první pohled je zřejmé, že výběr těchto ulic je diskriminační například pro společnost SYNOT TIP, která patří k největším českým loterním firmám. Ta přijde o většinu svých provozoven, kdežto její místní konkurenci naopak většina zůstane.
6. Kam povede přehnaná regulace loterií
Varovným příkladem přehnané regulace loterií může být například Ukrajina nebo Polsko. V těchto zemích zákonodárci podlehli lacinému populismu a provoz loterií ze dne na den zakázali. To však vedlo k jedinému. Provoz loterií se přesunul do ilegality. Ze země odešli poctiví provozovatelé, kteří respektovali zákony a poctivě platili daně. Jejich místo obsadily mafiánské gangy a nejrůznější podnikavci, kteří ihned rozjeli provoz černých heren a trh zaplavili tzv. internetovými kiosky, které však nejsou ničím jiným než klasickými herními zařízeními.
„Když v roce 2009 nabyl v Polsku účinnosti nový loterní zákon, který takřka ze dne na den zakázal provozování loterií, ihned se na trhu objevily tzv. internetové kiosky. Ty pod pláštěm rádoby internetové kavárny nabízely hráčům úplně stejné hry, na jaké byli zvyklí na klasických herních zařízeních. Jediným rozdílem byl fakt, že tyto hry si spouštěli na internetovém serveru,“ komentoval situaci v Polsku výkonný ředitel SPELOS Petr Vrzáň.
Odhaduje se, že během krátké doby se tak v Polsku objevilo přibližně 25 000 internetových kiosků. „Nejhorší je, že se tak loterie dostaly zcela mimo regulaci státu, který z jejich provozu navíc neměl ani korunu na daních. Stát tak místo toho, aby našel přirozenou míru regulace a v rámci provozování loterií spolupracoval se seriozními partnery v podobě transparentních loterních firem, vehnal tento segment do náručí šedé ekonomiky a zločineckých seskupení,“ je přesvědčen Petr Vrzáň.
Přitom internetové kiosky jsou od klasických herních zařízení téměř k nerozeznání. Jiná se naopak daleko více maskují, aby podle svého vnějšího vzhledu mátly orgány státní moci. Všechny však nabízí úplně stejné hry, jako běžná herní zařízení – výherní hrací přístroje nebo videoloterní terminály.
 |
 |
 |
 |
PRVNÍ V ČR? • A takto vypadá internetový kiosek, který se již na jaře 2012 objevil v Brně Řečkovicích. Nelegální provozovatelé jsou už připraveni zaplavit český trh přesně tak, jak to udělali v Polsku.
