Jsme největším profesním sdružením loterních společností v ČR. Usilujeme o maximální transparentnost loterního průmyslu jako legálního podnikatelského odvětví. Nabízíme seriózní diskusi, postavenou na argumentech, nikoliv populistických fikcích.
Studie vlivu tvrdého hazardu na kriminalitu je lživý blábol!
27. 04. 2017
Naprosto nerelevantní a fakta zkreslující studii nechal vytvořit Nadační fond proti korupci spolu se sdružením Naši politici. Studii s názvem Studie vlivu tvrdého hazardu na kriminalitu nyní totiž posoudili akademici Vysoké školy Karla Engliše v Brně a nesrovnalostí v ní našli více než dost.
„Příliš mne nepřekvapuje, že neziskové organizace dokáží utápět peníze v jimi samotnými uměle vytvářenými problémy. Uvedená studie je toho důkazem. Je ale smutné, že tyto pseudostudie, které stojí nemalé finanční prostředky, mají jediný cíl. Tím je ovlivnit veřejné mínění zavádějícími, nebo dokonce lživými informacemi,“ uvedl výkonný ředitel společnosti SYNOT TIP, Petr Mikoška.
A co konkrétně odborníkům na studii vadí? Je toho více než dost. Studie obsahuje spoustu ničím nepodložených domněnek, je silně manipulativní a tendenční. Autoři si v ní dovolují silně kritizovat obce, které automaty na svém území nezakázaly. Používají také výrazy s citovým zabarvením a opírají se o terénní výzkum, který byl prováděn na naprosto nereprezentativním vzorku pouhých dvou osob! Kromě toho opomíjejí zásadní fakt – a to že pokles kriminality je trvalý jev, tedy přímo nesouvisející s rušením hazardu.
„Textová část Studie je psána značně tendenčním způsobem, aby přesvědčila své adresáty o absolutní nepřijatelnosti hazardních her bez ohledu na ověřitelnost či pravdivost jednotlivých tvrzení a argumentů,“ uvádí se v oponentuře.
Studie navíc podle akademiků vůbec nerespektuje základní vědecké metody, jakými jsou práce se statistickými daty při zohlednění možných dalších vlivů, uvádění zdrojů způsobem obvyklým ve vědeckých pracích a řadu dalších.
Co je však klíčové, studie nereflektuje to nejpodstatnější, a to je zejména právní úprava po 1. 1. 2017, zejména účinnost zákona o hazardních hrách, která řeší právě podstatnou část toho, co je ve studii kritizováno.„Seriózní a průkazné výsledky o vlivu hazardu na kriminalitu by přinesl primární výzkum, zejména pokud by byl několikrát s náležitým časovým odstupem opakován,“ uvádějí oponenti. To se ale samozřejmě nestalo. Původní studie navíc sice vychází z tzv. mapy kriminality, nicméně další aspekty již pomíjí. Nezmiňuje trvalý trend poklesu kriminality a ani konkrétní situaci v jednotlivých obcích, která zde vede k páchání trestné činnosti. Tu lživě dává do jednoznačné spojitosti s hazardem.
„Zohlednění pouze jednoho kriminogenního faktoru je pak základním pochybením autorů Studie, neboť ze statistických dat plyne, že v obcích, kde se nevyskytují ve větší míře další problémy, vysoká míra vstřícnosti k hazardu sama o sobě nezapříčiňuje vysoký index kriminality (Luhačovice, Napajedla a další) a i případné vyhlášení nulové tolerance k hazardu nemá na stav kriminality zásadní vliv (např. Kojetín),“ tvrdí odborníci.Podle nich má regulace hazardu opodstatnění především v problémových obcích (například v důsledku nezaměstnanosti či vyloučených lokalit). Pokud jsou zde učiněna i další opatření, pak může i regulace hazardu přispět k poklesu kriminality. Těchto klíčových souvislostí se však autoři původní Studie dotkli pouze okrajově, anebo je opomenuli zcela.
„Je to již podruhé, co někdo cíleně mrhá penězi na nesmyslné studie, které ve finále vyznívají tak, jako by si je někdo nechával dělat na klíč. Navenek se mají tvářit renomovaně, ale ve skutečnosti je to jen manipulace, za kterou stojí aktivisté, snažící se touto cestou získat politický vliv,“ doplnil Mikoška.
První takovou studií, zkreslující fakta, byla studie Psychiatrického centra Praha, jejíž výsledky v oblasti ekonomických dopadů herního průmyslu na společnost již několikrát zpochybnili či zcela vyvrátili skuteční odborníci. Renomovaní ekonomové totiž zjistili, že původní studie, která se (nikdo neví jak) dostala k dopadům ve výši 16 miliard korun, více než trojnásobně nadhodnocuje skutečnost. Důkazem je například nezávislá studie Centra ekonomických a tržních analýz CETA. Tato uvádí náklady ve výši přibližně pěti miliard korun. Ke stejnému číslu dospělo i Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.
Studie, kterou nechal vytvořit Nadační fond proti korupci spolu se sdružením Naši politici, je pak ještě větším paskvilem.
Kompletní oponentní posouzení zmíněné studie najdete zde:
http://www.vske.cz/data/ke_stazeni/publikace_a_veda/projekty/Oponentni_posouzeni.pdf